NAŠE VIZE
CO JE LÉKÁRENSKÁ PÉČE
LÉKOVÁ KARTA PACIENTA
PŘEDEPISUJÍCÍ LÉKÁRNÍK
JEDNODÁVKOVÝ SYSTÉM
VÝHODY PRO PACIENTY
VÝZVA LÉKÁRENSTVÍ 2004
ŘEKLI O PEVNÝCH CENÁCH
KE STAŽENÍ
SPŘÍZNĚNÉ WEBY
O PROJEKTU

FARMACEUTICKÁ PÉČE (FP)

V současnosti lze považovat koncept Farmaceutické péče za základní filozofii v profesi lékárníka pro příští tisíciletí. Myšlenka Farmaceutické péče vznikla v 70. letech v USA. Autory jsou kliničtí farmaceuti prof. Hepler a prof. Strand. Na základě jasných důkazů o úmrtí a hospitalizaci pacientů v důsledku nežádoucích účinků léků vázaných na předpis se rozhodli prosadit klinickou farmacii do veřejných lékáren. Zároveň se jednalo o prosazení farmaceuta, který by měl být plně zodpovědný za farmakoterapii konkrétního pacienta. Farmaceutická péče vyžaduje jednoznačnou spolupráci mezi lékárníkem, pacientem a lékařem. O každém pacientovi je vedena dokumentace - protokol. Je několik definic Farmaceutické péče, které se v průběhu let měnily a mění.

Definice Farmaceutické péče

Jedná se o péči, kterou poskytuje lékárník pacientovi, aby bylo dosaženo optimální farmakoterapie, tzn. kvalitní, bezpečné, účinné, chronologicky sledované a monitorované. FP by měla být v kontextu se zdravotnictvím daného státu. Pro Farmaceutickou péči poskytovanou v rámci lékárny se užívá termínu Lékárenská péče.
V roce 1995 Council of Europe ve Štrasburku přijímá na zasedání věnovaném problematice farmacie koncept Farmaceutické péče jako základní dokument pro své členské státy. V roce 1998 - 1999 probíhá diskuse o zařazení tohoto dokumentu do pregraduálního studia na farmaceutických fakultách v Evropě (Evropská Asociace Farmaceutických Fakult). Potvrdilo se, že Farmaceutická péče je jednoznačně součástí moderního zdravotnictví vedle nemocniční péče, lékařské péče a ostatní péče (různé druhy sociální péče).
Farmaceutická péče vychází z disciplín, jako je klinická farmacie, dispenzace, znalost symptomů, ale i farmakoekonomika, farmakoepidemiologie, zdravotní výchova, prevence, etika. Měla by monitorovat farmakoterapii jednotlivého pacienta, včetně vedení dokumentace - protokolu o každém pacientovi. To vše klade velké nároky na lékárníky jak z hlediska odborných znalostí, tak z hlediska technického provedení.

Roviny poskytované FP

• primární rovina (je poskytována nehospitalizovaným pacientům; hlavní úlohou farmaceuta je zajistit compliance pacienta)
• sekundární rovina (je určena hospitalizovaným pacientům, jejich medikamentózní terapie vyžaduje laboratorní monitorování; dominantním rysem je časná komunikace mezi lékařem a farmaceutem)
• terciální rovina (je prováděna u pacientů v kritickém stavu - hospitalizovaných na odděleních intenzivní péče; pracuje se s informacemi o účincích léčiv, společně se stanovováním zejména farmakokinetických parametrů, neboť pacient je ohrožen vysokým rizikem výskytu nežádoucích účinků).

Pro názorné pochopení celé problematiky a nomenklatury bylo navrženo rozdělení FP na úrovni komunikace s klientem do dvou větví:

• lékárenské poradenství - cílem je předat návštěvníkovi lékárny (klientovi) důležité informace o přípravku co nejsrozumitelnějším způsobem a zajistit tak co nejlepší compliance pacienta
• lékárenská péče - speciální, několikastupňový, komplexní proces lékárenského poradenství (orientovaný již na konkrétního klienta-pacienta, konkrétní onemocnění) jehož smyslem je spoluodpovědnost lékárníka za vhodnou terapii, maximalizaci compliance a minimalizaci nákladů.

Výsledkem FP by měla být monitorovaná farmakoterapie, včetně navržení komplexní léčby pro konkrétního pacienta. Základní podmínkou pro rozvíjení konceptu Farmaceutické péče je zavedení Lékových záznamů pacienta.
Nedostatek peněz, času, ale i znalostí z klinické farmacie - to jsou nejčastější bariéry uváděné lékárníky, které zabraňují rozšíření konceptu FP v zemích Evropské unie (výsledky průzkumu provedeného v rámci EU). Mezi nejprogresivnější státy patří Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Irsko, Velká Británie a Německo. Je snahou, aby byla mezi jednotlivými státy navázána spolupráce v rámci projektů (Pharmaceutical Care Network Europe). Jsou přesně vytipovány nemoci, jako je astma, diabetes mellitus, kardiovaskulární choroby, či další aspekty jako problematika farmakoterapie ve stáří, volně prodejné léky, které jsou sledovány a vyhodnocovány v jednotlivých zemích podle předem stanovených standardů.
Stále je otevřená i diskuze, zda služby poskytované v rámci Farmaceutické péče by měly být lékárníkovi hrazeny, či nikoli (např. v Quebecu jsou tyto služby lékárníkovi měsíčně hrazeny, vlastní přehled provedených služeb lékárník zaznamenává do databáze Patient medication record). Doposud se nedospělo k jednotnému závěru.
Rovněž je snaha o začlenění Farmaceutické péče do pregraduálního studia. Prakticky to znamená, aby již v rámci studia byl v daleko větší míře kladen důraz zejména na klinickou farmacii a farmakoterapii, ale i na znalosti ve vztahu ke zdravotnickým systémům, zdravotní výchově. EAFP má jako jednu z priorit prosadit koncept Farmaceutické péče do pregraduálního studia.

Farmaceutická (lékárenská) péče v ČR

Pro vlastní rozvoj Farmaceutické péče v České republice jsou nezbytné dva základní předpoklady. Jedním z nich je zájem ze strany lékárníků na praktické realizaci tohoto projektu. Druhým je vytvoření zázemí na farmaceutických fakultách - to znamená dostatek osobností schopných prosadit potřebné změny ve farmaceutickém studiu. Koncept Farmaceutické péče odráží vždy úroveň zdravotnictví daného státu. Avšak jednoznačně je jeho součástí. Je jen otázkou času, kdy a v jakém rozsahu dojde k jeho naplnění v dané společnosti.

Předmět a cíle lékárenské péče
Na obsahové náplni výše definovaného druhu zdravotní péče - lékárenské (farmaceutické) péči, se podílí zejména:

• výdej humánních a veterinárních léčivých přípravků na lékařské předpisy (Rp)
• výdej léčivých přípravků, jejichž výdej není vázán na Rp
• farmaceutické informace a poradenství s hlavním smyslem spoluodpovědnosti lékárníka za vhodnou terapii, maximalizaci compliance a minimalizaci nákladů
• provádění kontroly předepisování po formální a odborné stránce, včetně správného řízení substituce předepsaného léčivého přípravku
• plánování potřeby a objednávání léčiv
• podmínky uchovávání léčiv
• příprava léčivých přípravků v lékárně (individuální i hromadná)
• zpracování a periodická aktualizace standardních operačních postupů a technologických předpisů pro přípravu léčiv v lékárnách
• praktické zajištění podmínek pro přípravu léčivých přípravků na základě požadavků lékopisu, hygienických norem, požadavků SÚKL, zákona o léčivech a prováděcích vyhlášek vydaných k jeho uplatnění v praxi
• při praktické přípravě LP uplatňování znalostí o fyzikálně chemických vlastnostech zpracovávaných látek s cílem vyloučit možné inkompatibility a zajistit maximální možnou bezpečnost, účinnost a jakost LP
• odborná spolupráce s ostatními zdravotnickými zařízeními
• vytváření pozitivních (negativních) listů, funkce v komisích pro účelnost farmakoterapie, farmakoekonomiku a komisí etických
• dodržování stanoveného postupu při výskytu závad v jakosti LP s cílem minimalizace nebezpečí pro pacienta
• zajištění zneškodňování nepoužitelných léčiv
• pravidelné sledování výsledků vývoje a klinického hodnocení nových originálních léčiv
• v návaznosti na ukončení patentové ochrany originálních léčiv sledování možnosti změny v předepisování generických přípravků
• spolupráce u lůžka pacienta při optimalizaci terapie a dávkovacího režimu
• účast ve spolupráci s odborníky ve zdravotnictví a pracovníky státní správy na vypracování farmakoterapeutických a farmakoekonomických standardů léčby jednotlivých chorob
• ve spolupráci s lékaři zabezpečování hlášení všech zjištěných i suspektních případů vedlejších i nežádoucích účinků léčiv používaných v terapii.

Speciální aspekty lékárenské péče

Poskytování lékárenské péče je spojeno s mnohými speciálními aspekty, které ji zcela a zásadně odlišují od služeb, za které je dosud hodnocena (tj. služby resp. výkon maloobchodu).
Jedná se především o:

• speciální pregraduální vzdělávání farmaceutického směru
• postgraduální vzdělávání v jednotlivých specializacích (I., II., popř. nástavbová specializace)
• další celoživotní vzdělávání organizované profesními nebo jinými organizacemi - Česká lékárnická komora (ČLK), Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví (IPVZ)
• kontrola úrovně poskytované lékárenské péče kromě orgánů státní správy, ze zákona je dále zajišťována řády profesní komory (profesní řád, licenční řád a provozní řád)
• na zařízení lékárenské péče jsou kromě hygienických požadavků uplatňovány ještě požadavky na technické, věcné a personální vybavení (kontrola SÚKL, ČLK)

Zdroje:

1. Práznovcová L.: Lékové záznamy pacienta, PACE - program kontinuálního vzdělávání farmaceutů, PANAX Co, s.r.o., Praha 2000
2. Práznovcová L.: Farmaceutická péče, časopis PACE NEWS, 3/2000
3. Macešková B., Hobzová H.: Názory lékárníků na poskytování lékárenské péče v České republice, Čes. a Slov. Farmacie 48, 4, 1999
4. Braun R.: Pharmaceutical Care: Was ist das?, Pharm. Ztg. 140, 1995
5. The Pharmaceutical Journal, World-wide developments in pharmaceutical care, Vol. 260, April 18, 1998
6. The Pharmaceutical Journal, Pharmaceutical care, Vol. 260, June 13, 1998
7. The Pharmaceutical Journal, Pharmaceutical care: the minnesota model, Vol. 258, June 28, 1997
8. The Pharmaceutical Journal, Pharmaceutical care: where we are now, Vol. 267, October 20, 2001
9. The Pharmaceutical Journal, Pharmaceutical care - the German experience, Vol. 266, January 27, 2001